Historie
Habešská kočka patří k nejstarším známým kočičím plemenům. Jejím předkem je pravděpodobně divoká africká kočka, která přebývala na území Habeše, dnešní Etiopie. V 60. letech 19. století byly převezeny vojáky jako zajímavý suvenýr do Anglie, kde se začaly pářit s divokými kočkami. První záznamy o chovu habešských koček pocházejí z roku 1896. V roce 1929 byl sestaven první standard. Bohužel do chovu negativně zasáhly dvě světové války. Chovná základna velmi utrpěla a přežilo jen pár chovných jedinců. Zájem o habešanky vzrostl až v 50. letech 20. století, kdy se začaly objevovat jako oblíbení domácí mazlíčci. Další velkou krizi zaznamenal chov habešských koček v 70. letech 20. století ve Spojených státech amerických. Nízký počet chovných zvířat a blízké příbuzenské křížení mělo za následek výskyt různých genetických nemocí a postižení, například postižení obličejové části, dásní a zubů. Dnešní habešské kočky už jsou na tom několikanásobně lépe a jejich chov se rozšířil téměř do celého světa.
Chování a temperament
Kočka spící celé dny na polštářku, líně se pohybující po prostoru. Tak to přesně není styl habešské kočky. Naopak, jedná se o neskutečně aktivní a zvídavé zvířátko, které musí prozkoumat každý kout domácnosti. Milují výšky, pravděpodobně je uvidíte častěji nahoře než dole. A pokud nebudou mít ke šplhání dostatek škrabadel, vystačí si s čímkoliv ostatním, záclony, nábytek, lampy. Habešská kočka si poradí, bohužel ne vždy ke spokojenosti svého majitele. Jsou velmi společenské a kontaktní, budou vás chodit vítat po příchodu domů, hlasitě příst a dožadovat se vaší pozornosti. Do vínku jim byla dáno vysoké sebevědomí, odvaha a dobrodružnost, to vše pramení z jejich afrického původu. Jako jedny z mála kočičích plemen mají habešské kočky rády vodu a vůbec se jí nebojí.
Vzhled
Habešská kočka na první pohled upoutá svým nezaměnitelným zbarvením srsti. Charakteristická kresba tzv. ticking spočívá ve zvláštním zbarvení jednotlivých chlupů. Každý chlup na sobě má dva až tři proužky a střídají se světlé a tmavé barvy. Podobně je to se zbarvením u divokých králíků. Špička chlupu musí být vždy tmavší a ticking musí být co nejčistší, skvrny nebo proužky v srsti jsou nežádoucí. Zadní strana zadních nohou a polštářky jsou vždy tmavší než zbytek srsti.
Najbežnejším sfarbením je divoká farba (ruddy) s teplým červenohnedým základom a čiernym tickingom. Ďalej červenohnedá (sorrel), základ je tiež červenohnedý, ale ticking je škoricový. Plavá farba (beige fawn) sa vyskytuje relatívne málo. Základ tvorí krémová farba s tmavo krémovým tickingom. Ide o zriedenú farbu sorrel. Modré sfarbenie má v základe svetlo béžovú, ticking, vankúšiky a zadné nohy sú oceľovo modré. Jedná sa o zriedenú farbu ruddy. Striebristé sfarbenie je samostatnou skupinou, nie je totiž uznané americkou organizáciou CFA. Základ srsti je vždy striebristo biely, ticking ale môže mať viac farieb. Korytnačinová, čokoládová, lila, červená a krémová sa v malom meradle šľachtia v Holandsku a vo Veľkej Británii, ide však o vzácne farby. Mačiatka sa vždy rodia s tmavou srsťou, ktorá postupne svetlá. Konečná farba srsti a ticking sa ustáli až vo veku niekoľkých mesiacov.
Habešske mačky patria medzi stredne veľké plemená mačiek. Majú pružné a svalnaté telo, to im umožňuje ľahké skákanie a šplhanie. Štíhle nohy s malými labkami pôsobia jemným dojmom. Na širokej hlave je nápadná mohutná brada a prehnutý profil nosa. Relatívne veľké uši sú nízko posadené a vybiehajú do špičky. Na vnútornej strane nie sú ochlpené, avšak štetičky na vrcholkoch sú veľkou prednosťou. Srsť je krátka, jemná, hodvábna a prilieha tesne k telu. Hrubá, dlhá alebo odstávajúca srsť je veľkou chybou.
Starostlivosť a životné podmienky
O samote bude habešská mačka trpieť, vždy preto potrebuje spoločnosť iné mačky. Ak ste často mimo domova a nemôžete mať mačiek viac, poobzerajte sa radšej po inom plemene. K svojmu spokojnému životu potrebuje hlavne dostatok pohybu a možností šplhať a skákať. Množstvo škrabadiel je preto základom spokojného spolužitia s habešskou mačkou. Inak si totiž preliezky urobí z nábytku, záclon a ostatného vybavenia domácnosti. Srsť nevyžaduje žiadnu zvláštnu starostlivosť, postačí jej občasné česanie kefou a následné preleštenie navlhčenou semišovou handričkou.
Zdravie
Pozornosť venujte hlavne zubom a ďasnám, habešské mačky sú náchylné k zápalom ďasien a zvýšenej tvorbe zubného kameňa.
Kŕmenie
Habešske mačky sú vynaliezavé aj čo sa zháňania potravy týka. Pokiaľ bude mať hlad, nemá problém preskúmať komory a špajzy. Dôležitá je teda pravidelnosť kŕmenia. Mačky oproti psom prijímajú potravu iným spôsobom, jedia častejšie av menších dávkach. Kŕmenie napríklad 2x denne je pre nich úplne nevhodné. Odporúčame zvoliť kvalitné suché krmivo a misku s dennou dávkou umiestniť na dobre prístupné miesto. Obslúži sa podľa potreby. Granule je možné kombinovať aj s kapsičkami či konzervami a dennú dávku tak vylepšiť. Mokré krmivo je pre mačky veľmi atraktívne a vďaka obsahu vody pomáha dodržiavať dôležitý pitný režim. Pozor však na prekrmovanie.
Platobné metódy
